Tomáš Svoboda z Češova u Kopidlna byl myslivec ve službách šlechtického rodu Šliků, který se v první polovině 18. století stal symbolem náboženského pronásledování v českých zemích. Žil v době, kdy byla evangelická víra zakázána, a každý, kdo se k ní hlásil, riskoval nejen ztrátu majetku a svobody, ale často i života. Tomáš Svoboda se své víry odmítl vzdát. Ve svém domě měl evangelickou literaturu, neúčastnil se katolických obřadů a zůstal věrný svému přesvědčení, i když dobře věděl, jaké následky to může mít.
Jeho postoj nezůstal bez odezvy. Byl zatčen, obviněn z kacířství a po krátkém procesu odsouzen k smrti. Poprava proběhla pravděpodobně v roce 1729. Tomáš Svoboda byl sťat mečem a jeho tělo i zakázané knihy byly následně spáleny na hranici. Tato událost otřásla okolní komunitou. Podle dochovaných svědectví opustilo Kopidlno a přilehlé vesnice na dvacet evangelických rodin, které se obávaly dalšího pronásledování. Šlo o jeden z posledních známých případů náboženské popravy v Čechách a o silný příklad brutality, s jakou byla tehdejší náboženská politika prosazována.
Navzdory tomu, že po Tomáši Svobodovi nezůstaly žádné osobní záznamy, jeho jméno se zachovalo v paměti místních obyvatel. V Kopidlně dnes nese jeho jméno ulice, která připomíná jeho statečný čin a tragický osud. Na místě, kde měl být popraven, se nachází pamětní kámen, který tichým způsobem vypráví příběh člověka, jenž se postavil za svou víru, i když ho to stálo život.
Tomáš Svoboda nebyl šlechtic ani duchovní vůdce. Byl to prostý muž, jeden z mnoha, ale jeho odvaha a neústupnost z něj učinily symbol boje za svobodu svědomí. Jeho příběh nám připomíná, že i v temných dobách existovali lidé, kteří byli ochotni obětovat vše, aby mohli zůstat věrní sami sobě. V jeho činu je ukryto tiché, ale silné poselství, které oslovuje i dnes.