Josef Bělský, vlastním jménem Josef Forman, se narodil 11. prosince 1891 v Kopidlně a zemřel 23. ledna 1966 v Praze. Byl významnou osobností českého divadelního i filmového světa první poloviny 20. století. Jeho umělecká kariéra začala velmi brzy – už jako šestnáctiletý debutoval v pražském kabaretu Lucerna. Později vystupoval na řadě významných scén, mimo jiné v Intimním divadle, Aréně, v Národních divadlech v Ostravě, Bratislavě a Košicích, ale i na pražských scénách, jako byla Uranie či Tylovo divadlo v Nuslích. Největší stabilitu mu však přineslo působení v Divadle na Vinohradech, kde byl členem souboru v letech 1939–1959.
Bělský se výrazně uplatnil také ve filmu. Již v době němého filmu ztvárnil hlavní romantické role, například ve snímcích Láska si nedá poroučet (1918), Noc na Karlštejně (1919) nebo Odplata (1920). Od 30. let se začal objevovat v desítkách vedlejších rolí, ve kterých často představoval kultivované, elegantní muže – šlechtice, profesory, ředitele či redaktory. Byl typickým „salonním gentlemanem“ své doby – vysoké postavy, s uhlazeným projevem, jemnou mimikou a kultivovaným hlasem. Mezi jeho nejznámější filmové role patří hrabě Landa ve filmu Dívka v modrém (1939) a ředitel Orient baru ve slavné komedii Kristián (1939). Poslední filmovou roli si zahrál v pohádce Byl jednou jeden král… v roce 1954, po níž se stáhl z veřejného života.
Ačkoliv jeho hvězda s příchodem nových hereckých generací postupně pohasla a zemřel v relativním zapomnění, Josef Bělský zůstává důležitou postavou české kulturní historie. Jeho přirozená elegance, noblesní vystupování a dlouholetá herecká činnost na divadelní i filmové scéně z něj činí jednoho z nejvýraznějších představitelů takzvaného salonního herectví v české meziválečné i poválečné kinematografii.
Hlas Josefa Bělského se skvěle uplatnil rovněž v rozhlasových studiích. Zemřel zcela zapomenutý a v osamění 23. ledna 1966 v Praze ve věku sedmdesáti čtyř let. I jeho malinké epizodky rozesmávají diváky dodnes.