František Kadavý se narodil 12. listopadu 1896 v Ledkově a zemřel 6. května 1972 v Praze. Byl jedním z nejvýznamnějších popularizátorů astronomie v českých zemích a svým celoživotním nadšením pro pozorování oblohy a práci s veřejností zásadně ovlivnil podobu amatérské i osvětové astronomie 20. století.
Do České astronomické společnosti vstoupil už v roce 1922 a během několika let se stal její ústřední postavou. Nepůsobil jen jako pozorovatel, ale především jako organizátor a správce. Dlouhá léta vedl agendu společnosti, staral se o účetnictví, korespondenci i chod pozorovacích sekcí. V době, kdy byla společnost ohrožena válkou, nedostatkem financí nebo ztrátou členů, byl to právě Kadavý, kdo ji udržel při životě.
Jeho největší vášní bylo pozorování Slunce a proměnných hvězd. Za svůj život pořídil více než 7 000 kreseb slunečního disku a provedl přes 13 000 pozorování proměnných hvězd. Věnoval se ale také meteorickým rojům, zákrytům hvězd, pohybům planet a dalším astronomickým jevům. Jeho pozorování byla pečlivá, pravidelná a systematická – dodnes jsou považována za důležitý historický zdroj.
Zásadní kapitolou v jeho životě se stala Lidová hvězdárna na Petříně, kterou pomáhal budovat a od roku 1953 vedl jako její první ředitel. Pod jeho vedením se hvězdárna stala nejen pozorovacím místem, ale také centrem vzdělávání a veřejné osvěty. Uspořádal tisíce přednášek, večerních pozorování a besed, jimiž oslovil tisíce návštěvníků – dětí, studentů i dospělých. Hvězdárna na Petříně se tak díky jeho práci proměnila v jedno z nejdůležitějších míst popularizace astronomie v tehdejším Československu.
Kadavý se také podílel na tvorbě odborné i osvětové literatury. Spolu se Zdeňkem Kopalem napsal příručku Hvězdy proměnné: návod k pozorování (1931), která se stala základní učebnicí pro amatérské pozorovatele. Vydal brožuru Lidová hvězdárna v Praze (1956), kde shrnul činnost hvězdárny a možnosti spolupráce s veřejností. Věnoval se i tvorbě vzdělávacích filmů a diapozitivových sad, např. Co víme o hvězdách, které šířily astronomické poznatky do škol a kulturních domů po celé zemi.
Jeho přínos nespočíval pouze v množství pozorování nebo počtu přednášek, ale především v jeho schopnosti inspirovat ostatní. Kolem sebe soustředil řadu nadšenců, které vedl, povzbuzoval a podporoval. Mnozí z nich se později stali významnými odborníky, učiteli nebo pracovníky hvězdáren. Byl mentorem, organizátorem a vzorem, který dokázal předat své nadšení a lásku k vesmíru dál.
Za svou práci obdržel řadu ocenění, včetně titulu Vzorný pracovník ministerstva kultury. Jeho odkaz žije dodnes – ať už v archivech pozorování, v paměti těch, které ovlivnil, nebo v tradici Petřínské hvězdárny, která stále slouží lidem, přesně jak si to přál.
František Kadavý věřil, že hvězdy nejsou jen daleké objekty na obloze, ale že každý z nás si k nim může najít cestu. „Každá hvězda má svůj příběh. Jen je potřeba se dívat dostatečně dlouho", říkával. A právě on byl tím, kdo nám pomohl tyto příběhy začít vnímat.