František Jan Goebl Kopidlanský

František Jan Goebl Kopidlanský se narodil 29. listopadu 1829 v Kopidlně a zemřel 21. února 1899 v Praze. Byl významný český prozaik, redaktor a publicista, který si přídomku „Kopidlanský“ vážně cenil jako výrazu svého patriotismu.

Vyrůstal v Kopidlně, poté studoval na gymnáziích v Mladé Boleslavi a Praze. Už za studií se věnoval psaní básní, povídek a historického románu, který však zůstal v rukopisné podobě. Po studiích působil nejdříve jako vychovatel na venkově, následně jako hospodářský úředník na Moravě. Nakonec se vrátil do Prahy, aby se věnoval literární práci. 

Byl pravidelným přispěvatelem do časopisů jako Národní hospodář, Matice rolnická, Květy, Česká včela či literární příloha Národních listů. V roce 1865 vydal sbírku „Povídky“, v roce 1869 „Povídky a arabesky“ a v roce 1880 společenský román Hraběcí rodina. V letech 1881–1885 redigoval obrázkový časopis Domácí přítel, později spolupracoval s Haasovým pražským kalendářem. Nakonec působil jako korektor v Národních listech. Svou literární činnost zakončil povídkou Po dvaceti letech, publikovanou až v roce 1889 ve Vesně.

František Jan Goebl byl výrazným spojení rodného Kopidlna a českého kulturního života 19. století. Svou tvorbou i redaktorskou prací patřil mezi pilíře tehdejší literární a společenské scény v Čechách.