Významné osobnosti města

František Matěj Hilmar se narodil 30. září 1803 v chudé rodině v Nové Pace. Byl skladatelem první tištěné polky vůbec. Jeho skladby, jako hudba upřímně česká a poctivě lidová, razily si svou cestu do celého světa a ke všem srdcím. František Matěj Hilmar zemřel 1. 10. 1881 v Kopidlně.

František Alois Vacek, kněz a spisovatel český, se narodil 12. 5. 1779 v Jablonném nad Orlicí. Roku 1806 byl vysvěcen na kněze a od srpna téhož roku působil jako kaplan na faře v Kopidlně. Byl vlastencem, církevním činitelem, učitelem a regionálním spisovatelem doby českého národního obrození, který celý svůj život zasvětil péči o vzdělání a další rozvoj mládeže i dospělých. Zemřel 6. 3. 1854 v Kopidlně.

Bedřich Křídlo se narodil 11. 9. 1876 v Kopidlně a zemřel 11. 8. 1902 v Jičíně. Přestože jeho život trval „máchovských“ 26 let, stal se výrazným českým klavírním virtuosem přelomu 19. a 20. století. Prosadil se rovněž jako mladý hudební skladatel, jemuž byla předpovídána velmi úspěšná hudební kariéra.

Rodina Honzákova patří mezi významné rodáky města Kopidlna. Nejslavnější z dětí Honzákových byla bezesporu dcera Anna, první promovaná doktorka medicíny na české lékařské fakultě v Praze (1902), první odborná lékařka se soukromou praxí, publicistka a pracovnice v ženském hnutí.

Tomáš Svoboda z Češova u Kopidlna byl myslivec ve službách šlechtického rodu Šliků, který se v první polovině 18. století stal symbolem náboženského pronásledování v českých zemích. Své evangelické víry se odmítl vzdát. Byl zatčen, obviněn z kacířství a po krátkém procesu odsouzen k smrti.

Josef Antonín Štěpán, císařský dvorní klavírmistr, se narodil 14. 3. 1726 v Kopidlně v rodině kantora Jana Štěpána a od svého otce získal základy hudebního vzdělání. V roce 1766 se stal na doporučení svého učitele dvorním učitelem klavíru. K jeho žákyním patřily dcery císařovny Marie Terezie.

František Jan Goebl Kopidlanský se narodil 29. listopadu 1829 v Kopidlně a zemřel 21. února 1899 v Praze. Byl významný český prozaik, redaktor a publicista, který si přídomku „Kopidlanský“ vážně cenil jako výrazu svého patriotismu.

Jan Filcík se narodil se v roce 1785 v Kopidlně, absolvoval jičínský učitelský kurz a od roku 1805 pokračoval ve vzdělávání na učitelském ústavu v Praze. Po úspěšném dokončení studia působil jako podučitel na různých místech, až v roce 1812 získal místo učitele na farní škole v Chrasti u Chrudimi, kde působil až do své smrti v roce 1837.

Václav Antonín Crha se narodil 27. září 1836 v Kopidlně. Byl český básník, spisovatel, překladatel, kritik a novinář. Pocházel z rodiny krejčího a vzdělání získal na gymnáziu v Hradci Králové (1848–1856), poté studoval klasickou filologii na Univerzitě Karlově v Praze (1856–1861).

Josef Bělský, vlastním jménem Josef Forman, se narodil 11. prosince 1891 v Kopidlně a zemřel 23. ledna 1966 v Praze. Byl významnou osobností českého divadelního i filmového světa první poloviny 20. století. Jeho umělecká kariéra začala velmi brzy – už jako šestnáctiletý debutoval v pražském kabaretu Lucerna.

František Kadavý se narodil 12. listopadu 1896 v Ledkově a zemřel 6. května 1972 v Praze. Byl jedním z nejvýznamnějších popularizátorů astronomie v českých zemích a svým celoživotním nadšením pro pozorování oblohy a práci s veřejností zásadně ovlivnil podobu amatérské i osvětové astronomie 20. století.

Zdeněk Svěrák se narodil 28. března 1936 v Praze a stal se jednou z nejvýraznějších osobností české kultury 20. a 21. století. Je známý jako herec, scenárista, dramatik, textař, spisovatel a pedagog. Jeho tvorba je proslulá laskavým humorem, nadhledem a hlubokým vztahem k českým tradicím.