Zámek

Zámek stojí při jihovýchodní straně náměstí Kopidlna na začátku rozsáhlého parku při hrázi zámeckého rybníka. Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí v Kopidlně.

Na původním místě stávala vodní tvrz z roku 1314, jejímž majitelem byl Petr Kopidlanský. Roku 1508 byla tvrz vypálena a na počátku 16. století městečko koupil Václav Haugvic z Biskupic, který přebudoval tvrz na trojkřídlý renesanční zámek (místo čtvrtého křídla je otevřená loggie). Roku 1616 získal Kopidlno Jan Rudolf Trčka, který zámek dostavěl, v roce 1624 se jeho majitelem stal Albrecht z Valdštejna. Roku 1638 přechází panství do rukou Schliků, kteří se nejvíce zasloužili o jeho dnešní podobu. Vznikla trojkřídlá dvoupatrová ranně barokní budova uzavírající nádvoří. Velký stavební zásah do vývoje zámku byl proveden za Ervína Schlika roku 1875, kdy byla budova pseudorenesančně upravena a bylo vybudováno i nové (čtvrté) východní křídlo zámku. Po smrti Ervína Šlika získal zámek jeho příbuzný Jan Weissenwolf a po něm jeho sestra Jindřiška, provdaná Thurn-Taxis. Po roce 1945 přešel zámek do majetku státu.

Zámek je volně stojící čtyřkřídlá, zčásti podsklepená budova s uzavřeným nádvořím s přízemními do nádvoří obrácenými, dnes zasklenými pilířovými arkádami. Vyjma jednopatrové střední části východního křídla je zámek dvoupatrová stavba ze smíšeného zdiva (převážně hrubé pískovcové kvádry), s vápennou omítkou (přírodní barvy). Vnitřní dispozice stavby je dvoutraktová, s chodbou při nádvoří. Budova má valbovou střechu. Uprostřed střechy jižního křídla je malá vížka s cibulovitou bání. Průčelí jižního křídla se vstupním portálem zdobeným bosáží a slunečními hodinami. Přízemí je převážně klenuté, patra plochostropá.

V páté ose přízemí jižního křídla je mohutný pravoúhlý bosovaný portál s půlkruhovým vjezdem (vrata z 19. století se dvěma vyřezávanými lvími hlavami). Patky náběžní římsy a ukončená římsa portálu jsou hladké a ve vrcholu je připevněna hladká deska s litinovou věncovou kartuší s korunovaným erbem Šliků. Na dolním okraji desky je letopočet 1674.

Od roku 1948 je zámek účelově využit jako sídlo SZaŠ, SOU a OU Kopidlno. Vnitřní prostory jsou tudíž upraveny pro potřeby školy. Původní dispozice z poslední přestavby zámku je však v podstatě zachována. Ve dvou místnostech ve druhém patře západního křídla jsou zachovány dřevěné kazetové stropy pocházející z druhé poloviny 19. století, tedy z doby poslední přestavby.

Zámecká kaple sv. Františka Serafa byla zrušena, z ní jsou v zámku zachovány obrazy: sv. František z Assisi (barokní, z doby kolem roku 1740), sv. Jan Nepomucký (po polovině 18. století), sv. František z Pauly (kolem roku 1730).